Ožralá kobyla

Tomáško Vojta Kiďák

1:Můj kD#ůň je vlastně kBobyla, co nG#a hřbetě mě nD#osila,
když jsem byl ještě malý dítě hrBavý,
teď kD#e stáří je prBaštěná, a kdG#yž chci skočit dD#o sedla,
kope, kouše, prBostě nemá mrD#avy.
R1:Když řeknu "čBehý", jde klidně "hD#ot",
když jí dám vF7ostruhy, zastaví krBok,
D#echno dělá nBavopak, teď dG#ostala chuť nD#a koňak
a na pravej nBámořnickej grD#og.
2:Cik-cak chodí vod mládí, sem-tam kousne do trávy,
jen vočíčkama přivožrale mžourá,
rum už z dálky zavětří, a já tuším neštěstí,
že se dneska večer zase zbourá.
3:Má kobyla je praštěná, kus světa se mnou sjezdila
a v každým městě po hospodě pátrá,
jak jí mám být příkladem, když mě vidí den co den,
že mi měkne mozek, tvrdnou játra.
R2:Řeknu "čBehý", jde klidně "hD#ot",
dám jí vF7ostruhy, zastaví krBok,
D#echno dělá nBavopak, teď dG#ostala chuť nD#a koňak
a na pravej nBámořnickej grD#og.
3:Až nás Pánbůh zavolá, tak moje stará kobyla
mě u nebeský brány jistě shodí,
svůj vratkej krok zamíří tam k nebeskýmu šenkýři
a vodtamtud nás nikdo nevyhodí.
R1:+ /: D#a na pravej nBámořnickej grD#og ... :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:34:57.918+00:00
Výsledky hledání: